Obec Smilkov leží v jižní části okresu Benešov kraje Středočeského,
5 km jižně od Votic.
Nachází se v krásné kopcovité krajině na okraji České Sibiře a Českého Meránu…
Tvrz kouty založil neznámý rytíř. V písemných zprávách se jako první připomíná Rynart z Kovářova roku 1318. V roce 1324 převzal dědictví Dechod ze Žuželic. Ve čtrnáctém století patřily Kouty vladykům z Němčic a Sedlce. Poté Kouty získal JarohněvVejhák z Křečovic, dvořenín krále Václava IV. V polovině patnáctého století sídlila na Koutech větev rodu Vejháků z Koutů. V roce 1546 hospodařili na Koutech bratři Oldřich a Svatomír. Začátkem šestnáctého století měl Kouty v držení Jáchym Vejháh z Koutů. Za Jarohněva bylo ke tvrzi přistavěno východní křídlo, kterému se říkalo nový dům.
Vejhákové z Koutů byl nepokojný rod, vyvolávali spory, až byl nakonec v jednom takovém sporu roku 1547 Oldřich Vejhák zavražděn Petrem Voračickým. Kouty byly připojeny ke Smilkovu roku 1606, kdy je koupila paní Kunka z Říčan, manželka smilkovského pána Jana z Tálenberka spolu s mlýnem Kužel.
Líštěnec patřil historicky ke Koutům. Původ jména je ve staročeském slově líští, což znamená lískový háj.Od sedmnáctého století připadl k panství Smilkov. Osada leží při silnici vedoucí ze Smilkova do Votic. Na potoce stojí bývalý panský mlýn. Osadu tvoří deset rodinných domů.
První zmínka Oldřichovce je z roku 1360. Roku 1388 jsou jako majitelé Oldřichovce zmiňováni Leopold, Oldřich a Zbyněk z Buchova. Zbyněk z Buchova se stal hlasatelem Husova učení a jako husitský hejtman se zúčastnil založení Tábora roku 1420 a všech válečných výprav. Od roku 1520 patřil Oldřichovec k Neustupovu. Roku 1589 jej prodala Eva Kaplířová ze Slavkova Oldřichu Bernardovi Hodějovskému z Hodějova a na Chotěticích a Oldřichovec připadl k Chotěticům. Od roku 1599 náleží ke Smilkovu.
Kostel na Oldřichovci se připomíná již roku 1350, jako farní kostel svatého Havla v děkanátu Vltavském. Hostinec „U Špačků“ býval formanský zájezdní hostinec a říkalo se tu „Na Madleně“.
Východně od vsi se nachází vrch Mezivrata, nejvyšší v kraji. Stávala zde dřevěná rozhledna, kterou 15.8.1919 navštívil prezident Masaryk u příležitosti návštěvy J. Herbena. Pod Oldřichovcem v lese Prášily připomíná kaple vítězství husitů nad Vožickými pány roku 1420.
Plachova Lhota se připomíná roku 1417 jako majetek rytířů z Koutů pod názvem Lhota. Celý název název je používán až od 16. století.
Součástmi jsou Radotínek, Zdebyška, Lhotka, Zástavec a Veselíkov. Plachovu Lhotu tvoří celkem třináct usedlostí rozesetých podél cesty z Oldřichovce do Smilkova. Zajímavým místem je Veselíkov, vybudovaný v roce 1927 na vrchu Čihadle ředitelem paroplavební společnosti, panem Veselíkem.
Zechov byl založen ve 13. století zemanem Zechem. Kolem tvrze vznikla ves, která měla podle rožmberského urbáře roku 1379 pět usedlostí. Zechov patřil k Miličínu jako majetek velmože Jana z Rožmberka. Pro dluhy byl zastaven roku 1465 Kunši Vidlákovi ze Slavkova na dobu patnácti let. Později patřil Zechov Michalu Špánovskému, který ho koupil od Voka z Rožmberka. V roce 1788 měl Zechov čtyři usedlosti a čtyřicet čtyři obyvatel. V současné době má jen několik stálých obyvatel.
Obec